Albinismus je barevná odchylka živých organismů způsobená tvorbou poruchy barviva melaninu, tolik říká Wikipedie. Výsledkem je bílá, velmi citlivá kůže. Albíni ale trpí i jinými poruchami, typické pro ně často jsou i červené oči. Absence pigmentu způsobuje prosvítání krve v kapilárách, proto vzniká

nejen červené zbarvení, ale i světloplachost a další problémy s viděním. Největším problémem albínů je ovšem to, že jsou velmi nápadní a tedy pro různé predátory snadnou kořistí. Albinismus dosud nemá žádné vědecké vysvětlení. Proč tedy na svět přicházejí i tyto „hříčky přírody“, nikdo netuší.

Odlišní jedinci

I když se jedná o poruchu vzácnou, je albinismus živočišnou říší prostoupen křížem krážem. Je mnoho druhů, které mají mezi sebou tyto jedince. Někteří jsou poměrně dobře zdokumentováni a jejich život byl proto pod drobnohledem odborníků.

Ne vždy ovšem bílá nutně znamená pigmentovou poruchu. Pro spoustu zvířat, jako jsou polární liška nebo lední medvěd, je bílá barvou krycí. Poskytuje mimikry ve sněhu. Jsou od albínů rozeznatelní i dalšími znaky. Mají tmavý čenich, oči a drápy.

Dále mohou být albíni jen částeční. Porucha tvorby melaninu způsobující albinismus se projevuje jen v některých částech těla. Odborníci ale tvrdí, že nic takového, jako částečný albinismus, neexistuje. Pokud melanin chybí, je takový jedinec za albína považován. Proč jsou tedy někteří zbarveni bíle jen částečně, také není jasné.

Pokud se albín spojí s jedincem naprosto zdravým, potomci se narodí již zcela v pořádku, přestože mají poloviční výbavu k bílému zbarvení. Budou-li se tito jedinci pářit s dalšími zdravými protějšky, „vadný“ gen zanikne zcela. Šlechtěním se ale dá albinismus zachovat nebo dokonce vytvořit.

Asi nejzajímavější a velkou atrakcí jsou bílí tygři. Tady se ale o čistý albinismus nejedná. Bílý tygr je křížen záměrně, této barvy se dosahuje spojením dvou jedinců, kteří disponují náležitým genem.

Boj o záchranu Sněhové vločky

Když v roce 1966 gorilímu samci, kterého později pojmenovali Sněhová vločka, zabili dělníci matku, zachránilo ho jeho zbarvení. Byl zcela bílý, jedinečný. Ze zajetí ho zachránil Jordi Sabater Pi a rychle ho poslal do barcelonské zoo. Byl shledán zcela zdravým, jen trpěl citlivostí na světlo a povahu měl spíše nevlídnou.

Pro místní zoo byl atrakcí, návštěvníci se jen hrnuli, stal se světovou celebritou. Ovšem se zlomem tisíciletí přišla zdrcující zpráva. Gorilímu samci byla diagnostikována rakovina kůže. Zoo se snažila o nemožné, pokoušela se o jeho záchranu. V roce 2003 byl po dlouhém a marném boji milosrdně navždy uspán.

I když se nakonec Sněhovou vločku nepodařilo zachránit, dožil se tento výjimečný tvor 37 let, což je raritou. Albíni se totiž mnohdy nedožijí ani dospělosti. Zoufalá snaha vědců o narození stejných gorilích mláďat se míjí účinkem. Rodí se zcela normální, přestože jich na svět přichází jen pár.

Albíny najdeme prakticky všude. Jsou mezi klokany, kosy, pávy, dokonce i losy, slony nebo ježky. Známou tváří, nejspíše jedinou na světě, je i světlá panda jménem Qizai. Není černobílá, ale hnědobílá. Samečka unikátní pandy našli v lese poté, co ho opustila matka. Nejspíše by nepřežil. Nyní je ale opatrován dokonce svým „soukromým“ ošetřovatelem a má vše, na co si jen vzpomene.

Šamanské praktiky

Albinismus nemíjí ani lidskou rasu. Albíni se prakticky vždy rodí s různě rozvinutou vrozenou vadou zraku. Jejich počet není zcela přesný, ale někteří vědci tvrdí, že je jich na světě kolem 17 000.

Společnost je přijímá, ovšem narodit se s touto odlišností například v Africe znamená většinou smrt. Jsou jim přisuzovány i magické schopnosti, kterých se snaží využít například šamani. Pokud zde albíni nezemřou rovnou, jsou jim utínány údy, hlavně ruce. Ty pak používají právě šamani ke svým praktikám. Poněkud tragický osud… Mnohé světové organizace se proto snaží o osvětu. V některých afrických zemích jsou albíni považováni za nesmrtelné, s možností mluvit s duchy. Často je ale okolí bere jako zlo, které hrozí jejich rodinám nebo blízkým lidem.

Naďa Kučerová