Všechny národy měly ve všech dobách uctivý vztah k vodě. Uctívaly ji jako božstvo a klaněly se jí. Je to celkem pochopitelné – bez vody není život. Slované například byli přesvědčeni, že déšť dává sílu nejen zemi, ale i člověku. Vybíhali do deště bosi, jen ve lněné košili a třikrát se umyli. Pak vytáhli z domů různé nádoby – umyvadla, číše, džbány. V nachytané vodě omývali nemocné, koupali v ní novorozence, aby byli silní na
Někteří lidé spoléhali a stále spoléhají na pomoc duchovních bytostí bez reálné podoby - andělů. Těchto vzdušných stvoření z čisté energie je údajně tolik, že je nelze ani spočítat, hovoří se o statisících i milionech. Každý z andělů přitom někam patří a má nějaký úkol. Anděly léčení jsou například Ariel, Sabrael nebo Mazhian. Pokud některého z nich chcete požádat o pomoc, je žádoucí den před rituále
Lugnasad byl srpnovou několikadenní slavností k poctě boha Luga, jednoho z nejmocnějších představitelů panteonu. Bujaré veselí, vládnoucí všude kolem, v sobě zahrnovalo konání různých zábav, děkování za dobrou úrodu a také panovalo přísné příměří mezi znepřátelenými stranami. Druhá část oslav patřila keltským knězům – druidům, magii a posvátným ceremoniím. Obřady s obilnými
