Věčně inspirující mýty starého Řecka a Říma patří sice k prastarým, avšak jejich půvab dodnes nevyprchal, žijí s námi stále. Konečně z mytologie čerpala tématiku i řada spisovatelů, hudebních skladatelů, malířů, sochařů, básníků a v neposlední řadě také
vědců. A tak se někdejší hrdinové dostali do knih a časopisů, na jeviště divadel a dokonce i na oblohu, neboť jsou podle nich pojmenovány nejen planety, ale i celá souhvězdí.
Vláda bohů
Množství mýtů vzniklo a přišlo na svět prostřednictvím eposů. Tyto dlouhé epické básně se staly živnou půdou mnoha mýtů. Tak třeba Homér napsal známou Iliadu a Odysseu a v tomtéž pokračoval i Virgilius se svojí Aeneidou, kde líčí, jak se trojský válečník Aeneas po mnoha těžkých zkouškách a dobrodružstvích usadil v zemi, které dodnes říkáme Itálie. Bohové podle mýtů však nevládli pouze na nebi, ale i v podsvětí. Posvátnou řekou, která podsvětím tekla, byla Styx a řečtí bohové při ní skládali přísahu, jež byla považována za neporušitelnou. Řekové věřili, že olympští bohové kdysi bojovali s Titány o vládu nad světem. Vítězný Zeus a jeho bratři poté losovali o kořist. Vrchním vládcem se pak stal Zeus hromovládný a hned za ním vládce moří Poseidon. Toho si Řecko, jako vlast mořeplavců, nesmírně považovalo.
Symbol nešťastné lásky
O lásku sličného Narcise se ucházelo mnoho žen. Byl však tak silně zahleděn do svého vlastního obrazu, že okolí téměř nevnímal. Jedna z nymf jménem Echo jeho nevšímavostí tak trpěla, že se stala symbolem nešťastné lásky. Echo totiž chřadla touhou po Narcisovi, až se proměnila v pouhý hlas a opakovala už jen slova druhých. Podle jiné verze ji ale ze žárlivosti proměnil kozonohý bůžek lesů, pastýřů a stád Pan.
Dar jménem oheň
Za účast v boji proti Olympanům byl Titán Atlas odsouzen Diem k tomu, aby na věky věků nesl své těžké břímě a to tak, že musel podepírat oblohu. K jisté nesrovnalosti došlo díky podobizně Atlase, kterou v roce 1595 uveřejnil kartograf Gerhardus Mercator. Od té doby se Atlas zobrazuje, jak nese na ramenech Zemi. Konečně i od toho je odvozeno kartografické označení mapy. Staří Řekové věřili rovněž tomu, že Titán Prométheus přinesl lidstvu svůj dar, kterým byl oheň. A jelikož oheň ukradl bohům, byl za trest přikován ke kavkazské skále. Tím se stal zároveň symbolem odporu proti nespravedlivým vládcům a ochráncem lidí.
Proměna v pavouka
Dívka Arachné byla zase za to, že se odvážila srovnávat své tkalcovské dílo s božskými výtvory, proměněna bohyní Athénou v pavouka. Arachné si však byla jista tím, co umí, a proto vyzvala bohyni Athénu k soutěži ve tkaní. Odvedla sice dokonalou práci, avšak její tkané výjevy zesměšňovaly milostná dobrodružství bohů. Rozzuřená Athéna jí proto rozbila stav, na kterém Arachné tkala. Zoufalá dívka se pak pokusila oběsit, ale Athéna se nad ní přece jen smilovala a proměnila smrtící smyčku v pavučinu a Arachné v pavouka, aby mohla na věky tkát.
Bůh světla a pravdy
Bájný okřídlený kůň z řecké mytologie se jmenoval Pégasos, ale těžko by dnes nezasvěcenec přišel na to, jak byl vlastně stvořen. Vznikl totiž z krve Gorgony Medúsy, když jí Perseus uťal hlavu. Apollón byl pak nejen bohem světla a pravdy, ale také prvním léčitelem, neboť pomáhal lidem zbavovat se chorob.
(kov)
DODATEK
Všechny planety v naší sluneční soustavě, kromě Země, nesou jména řeckých nebo římských bohů - Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, Neptun, Pluto.