3711empírMožná to bude znít vašim uším nesmyslně, ale faktem je, že války mají s módou a krásou mnoho společného - například měnily ideály krásy a šířily módu rychleji než leta mírová. Nebýt válečných vpádů, neměli bychom v Evropě boty na podpatku, ženy

by nenosily podprsenky a svět byznysu by nepoznal kravatu. Nevěříte? V několika dílech našeho seriálu vám tyto módní úlety a paradoxy rádi představíme.

Sen o velké říši

Měli ho mnozí vojevůdci i státníci. Vzpomeňme na říši Alexandra Velikého, který ve 3. století před naším letopočtem ve 32 letech vybudoval obrovskou říši rozprostírající se přes tři kontinenty. Nebo na rozsáhlou Říši římskou, v mapách ohraničenou na severu Hadrianovým valem v tehdejší Británii, na západě oceánem s Herkulovými sloupy (Gibraltar), na jihu u Sahary nápisem Hic sunt leones (Zde jsou lvi - tedy už nic). V 9. století našeho letopočtu položil s pomocí papeže základy nové Svaté říše římské franský král Karel Veliký (a jedním z jejích císařů se později stal i náš Karel IV.). O velké říši snil o tisíc let později Napoleon Bonaparte a o 200 let po něm usiloval o světovládu své Třetí říše i psychopat Adolf Hitler. Sen některých lidí o silné říši (empair) a vlastní světovládě se opakuje a prostě nikdy neskončí. Jen v jednom jediném případě však válečná tažení přinesla a rozšířila nejen novou módu, ale podnítila vznik celého uměleckého slohu – EMPÍRU.

Stavitel vítězných oblouků

Napoleon Bonaparte byl nejen známý vojevůdce a krvelačný tyran, ale také charismatický muž, vizionář, architekt i stavitel, obdivovatel historie a znalec módy. To on zavedl módu dvoucípých generálských klobouků, kterých za svůj život „odnosil“ údajně až 120. Několik z nich se dochovalo do dnešních dnů a jsou v soukromých sbírkách. To Napoleon nechal zbourat velké části Paříže a zbudovat moderní hvězdicovité město se širokými bulváry, kterými se mohla rychle přesouvat jeho statisícová armáda. On nechal v průsečíku pařížských cest vztyčit malé i velké, dřevěné i kamenné, vítězné oblouky, velmi podobné těm z dob nesmrtelnosti Říma. Napoleon byl fascinován římským císařstvím a sám, jak víme, se nakonec nechal prohlásit císařem. A nutil okolí titulovat jej tak i v době svého vyhnanství na ostrově Sv. Helena.

Svou novou říši budoval Napoleon systematicky. V jeho vojsku, které táhlo v dobách vzestupu dál na jih a východ, byli vždy zeměměřiči, geodeti, historici a kurátoři. Evropa se na jedné straně obávala jeho vojenských výbojů, ale zároveň dychtila po novinkách, které jí přinášel. A doslova „na stříbrném podnose“ jí, při tažení do Itálie, kde se angažoval vojensky a politicky od roku 1797, přinesl zašlou a prachem zapadanou slávu staré Říše římské. Evropská smetánka, složená z aristokratů i bohatých měšťanů, tak díky Napoleonovi po dvou tisíci letech pohlédla do očí znovu objeveným alabastrovým sochám římských bohů a bohyň, mohla si prohlédnout bronzové i mramorové busty římských císařů, filozofů i umělců.

Vše, co bylo z dob římského císařství, bylo najednou módní. Architekti začali stavět po vzoru dochovaných římských budov paláce se vstupním portikem (vstupním sloupořadím) a s trojúhelníkovým štítem (tympanonem), stejným jako u antických chrámů. Oprášila se antická dramata a spisy, dámy byly fascinovány lehkým splývavým oděvem antických soch.

Jen si uvědomte, že v té době byly ženy stále svírány korzetem a obklopeny velmi širokou sukní. Když v roce 1789 padla Bastila a mladá francouzská republika se ujala vlády, poslala za čtyři roky pod gilotinu nejen svého svrženého krále Ludvíka XVI., ale i jeho manželku Marii Antoinettu. Ano, tu rozmařilou Rakušanku, dceru Marie Terezie, která radila hladovým masám, aby jedly koláče, když nemají na chleba. Právě ona byla nejznámější módní ikonou pozdního rokoka. Nosila ve vyčesaných účesech lodě, vázy s květinami i zmenšeniny staveb a celý den byla oděna v kilometrech mašlí, krajek a volánků, jak to velel diktát tehdejší módy.

Jednoduchý římský vzor

A jen pár let po jejím násilném skonu se na scéně objevila nová móda z Apeninského poloostrova. De facto nový společenský sloh, který silně zasáhl výtvarné umění, architekturu, dramatickou tvorbu i zmiňovanou módu a ideál krásy. Napoleon vzkřísil antiku a její principy začlenil do tzv. císařského stylu, empíru, který díky svým vojenským tažením rozšířil po Evropě i dál na východ, do Ruska. Empírové odívání si oblíbily hlavně vzdělané emancipované ženy. Šaty v empírovém stylu jim poskytovaly do té doby potlačovanou volnost. Zavrhly vrstvené kolové sukně, záhyby, volány a bezpočet spodniček. Empírové šaty byly jednoduché, střižené pod prsy (s tzv. vysokým pasem) a v jemných záhybech splývaly k zemi. Výstřihy byly o poznání cudnější než v rokoku, měly oválný či hranatý tvar, lemované byly stužkami a krajkami. Pokud byly hluboké, zahaloval je šátek. Právě v té době se totiž začaly do Paříže dovážet pravé kašmírové šátky z podrobeného Egypta. V dalších letech období empíru se postupně zkracovala délka šatů a ženy odhalily střevíce, po roce 1810 dokonce i kotníky. Účesy nosily dámy mnohem jednodušší a přirozenější než v rokoku. Například malý ozdobnými sponami sepnutý drdůlek a z něj pár uvolněných loken... Stejně jako v mramoru zvěčnělé antické krásky Afrodité, Helena Trójská či bohyně lovu Diana.

Lýdie Malchárková

Sleva - předplatné

titul horo 4 fill 330x462

 

Inzerce pro aktuální týden

Spiritobchod

126275
DnesDnes164
VčeraVčera214
Tento týdenTento týden1272
Tento měsícTento měsíc5513

Partnerské weby