fire 398808 960 720Slet čarodějných bytostí“ se slaví v mnoha zemích Evropy. Za českými lidovými pověrami a obyčeji, které se k poslední dubnové noci vázaly, byla snaha chránit sebe a příbytek před působením zlých sil. Pálení ohňů o filipojakubské noci mělo mít očistnou a

ochrannou funkci. Na oheň se přikládalo devatero druhů dřeva a v některých oblastech ohně hořely mezi devíti kousky rašeliny. Tradovalo se, že plameny ničí všechny temné síly ztělesněné v postavách čarodějnic. Obecně bývá zapalování ohňů ztotožňováno s keltským svátkem Beltine. Ten byl oslavou příchodu teplého období roku. Keltové prý pekli prasata a pilo se teplé pivo.

Ale zpět k našemu pálení čarodějnic a filipojakubské noci. Pod názvem Valpuržina noc se slaví v německy mluvících zemích a ve Skandinávii. I tam večer před prvním májem zapalovali mladí lidé ohně na kopcích a na vršcích, na rozcestích i pastvinách a tančili kolem nich. Přeskakovali žhnoucí oharky nebo dokonce skákali přes plameny. Dalším typickým zvykem bylo metání zapálených košťat do vzduchu a nošení jejich ohořelých částí domů.

V souvislosti s prvním májem se také v některých oblastech stavěla májka z březového nebo smrkového kmene, uklízelo se hospodářství a umísťovaly se větvičky do oken za účelem ochrany. Májky představovaly symbol spojení mladého boha s nevěstou. Celé vesnice tančily kolem májek a lidé ze svého středu vybírali nejkrásnější dívku. Ozdobili ji kvetoucím hlohem, sedmikráskami, kopretinami, jinde ji zahalili do březového listí a na hlavu jí dali korunu z květů. Silný mládenec se začerněným obličejem oblečený do zeleného listí ztělesňoval jejího božího manžela.

Dodejme, že májové oslavy byly také časem koupelí. Brzo ráno se vycházelo ven, aby se provedla koupel v čerstvé rose. Rostlinami - bylinami - těchto svátků jsou česnek medvědí a kozlík lékařský.

(xar)

Foto: Pixabay